DIDAKTIKA A ROLE ASISTENTA PEDAGOGA V TEORII VYUČOVÁNÍ | 08.10.2018

Každý budoucí učitel se musí během své přípravy seznámit se základy didaktiky, známé také jako věda o učení nebo teorie výuky. Cílem didaktických vědců je přijít na to, jak co nejefektivněji (tedy za relativně krátkou dobu, ale zároveň s co nejtrvalejším efektem) žáky něco naučit. To je cílem zejména didaktiky obecné. Rozeznáváme ale také didaktiku speciální (zaměřuje se na určité ‒ speciální ‒ problémy výuky), oborovou (zabývá se teorií výuky v určitém oboru, např. přírodních vědách, cizích jazycích apod.) a didaktiku předmětu (tady je záběr ještě užší, např. konkrétně na fyziku, angličtinu atd.). Každá výuka má nějaký systém, tedy obsahuje prvky, které jsou spolu v určitém vztahu a které mají určitý vztah i k vnějšku. Prvky systému výuky jsou žák, učitel (ten je řídicím prvkem), učivo a metody. Trojici učitel – učivo – žák nazýváme také didaktickým trojúhelníkem. Tento trojúhelník by měl být v jisté rovnováze, aby mohly být zdárně plněny cíle výuky, ale někdy se ručičky vah vychýlí v neprospěch učitele, např. když je učiva příliš a žáci jsou na značně odlišných úrovních znalostí. A právě v takové chvíli může do systému opět vnést rovnováhu posilující pedagogický prvek v podobě asistenta pedagoga. Stát se asistentem pedagoga přitom vůbec není těžké. Na rozdíl od učitelů nemusíte studovat pět let pedagogické školy nebo si ke svému jinému vysokoškolskému vzdělání doplňovat pedagogické minimum. K tomu, abyste se stali asistentem pedagoga, vám stačí ukončené základní vzdělání a absolvování našeho kurzu Studium pro asistenty pedagoga. Po 80 hodinách teorie, 40hodinové praxi a závěrečné zkoušce skládající se z teoretického testu a obhajoby krátké závěrečné práce už si můžete jen vybrat, na kterou školu nastoupíte. Zajímá vás víc? Pak nás neváhejte kontaktovat. Rádi všechny vaše dotazy zodpovíme. Didaktický trojúhelník = učitel – učivo – žáci. Výuka = organizace žákova učení (úkoly), zahrnuje vyučování + učení (U+Ž) Výukový cíl = zamýšlený a očekávaný výsledek, k němuž učitel společně se žáky směřuje Cíl kognitivní = poznávací - rozvoj poznávacích procesů Cíl operativní – vychází z činností, rozvoj k naučení práce s předměty, ovládat je Cíl hodnotový = afektivní = vytváření postojů a hodnotových orientací - výchovná složka Kognitivní cíle dle Bloomovy taxonomie. Lze říci, že Bloomova "taxonomie" je v podstatě součástí každého záměru realizace kognitivního rozvoje a po celou dobu své existence se objevuje v různých modifikacích. S ohledem na různé účely, kontexty a okolnosti slouží modifikace Bloomovy taxonomie jako spolehlivý rámec pro vymezení kognitivních stupňů. Přijmeme-li myšlenku, že poznávací aparát je mnohaúrovňový hierarchicky uspořádaný systém, jehož funkcí je representovat okolní zkušenost, určitým způsobem ji strukturovat a zajišťovat optimální adaptaci člověka na měnící se prostředí (zejména na základě procesů učení a poznání), lze v souladu s již obecně přijatým dělením "na nižší a vyšší úrovně kognice" navázat na toto dělení a provést pomyslnou dělící čáru - a to na základě kritéria, jehož funkce v procesu poznání je neodmyslitelná. Jde o míru kontextovosti, ve které učení probíhá a která určuje stupeň kognitivní svébytnosti. Cílová kategorie – jednotlivé stupně Bloomovy taxonomie Zapamatování, porozumění, aplikace, analýza, syntéza, hodnotící porozumění